Tschechisch
rozkázat
Verb (perfektiv)
Gram. Anmerkung: Vidovým protějškem je rozkazovat.
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | rozkážu | rozkážeme |
| 2. Person | rozkážeš | rozkážete |
| 3. Person | rozkáže | rozkážou |
| Imperativ | rozkaž | rozkažte |
| Partizip aktiv | rozkázal | |
| Transgressiv masculinum | rozkázav | rozkázavše |
| Transgressiv femininum und neutrum | rozkázavši | |
| Verbalsubstantiv | rozkázání | |
Bedeutung 1
(z pozice nějaké autority) dát někomu výzvu, aby něco vykonal
Synonyme:
poručit (Einzelheite 1)
přikázat (Einzelheite 1)
nařídit (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Seržant zavrtěl hlavou a vrátil se k balení výstroje, jak rozkázal poručík.
Čapek kritizuje lidi, kteří z touhy po moci dali robotům do rukou zbraně a rozkázali jim vést nesmyslné války.