Czech
rozmluva
noun (femininum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | rozmluva | rozmluvy |
| genetive | rozmluvy | rozmluv |
| dative | rozmluvě | rozmluvám |
| accusative | rozmluvu | rozmluvy |
| vocative | rozmluvo | rozmluvy |
| locative | rozmluvě | rozmluvách |
| instrumental | rozmluvou | rozmluvami |
Meaning 1
povídání dvou nebo více lidí spolu
Synonyms:
rozhovor (meaning 1)
Example sentences:
Na zastávce probíhá všední rozmluva o počasí a jiných bezvýznamných věcech.
Obžalovanému byla povolena krátká rozmluva s jeho obhájcem.