Tschechisch

vládnout

Verb (imperfektiv)

Gram. Anmerkung: vid nedokonavý

	Singular	Plural
1. Person	vládnu	vládneme
2. Person	vládneš	vládnete
3. Person	vládne	vládnou
Imperativ	vládni	vládněte
Partizip aktiv	vládl
Transgressiv masculinum	vládna	vládnouce
Transgressiv femininum und neutrum	vládnouc	vládnouce
Verbalsubstantiv	vládnutí

Styl. Anmerkung: nevděk světem vládne (pořek.);

být panovníkem, panovat 1; vykonávat vládu

panovat 1

ovládat (Einzelheite 2)

mít rozhodující postavení, vliv

vliv

uplatňovat svou převahu, ovládat 1

ovládat 1

volně nakládat, disponovat 1

disponovat 1

disponovat (Einzelheite 1)

umět, moci s něčím zacházet

moci hýbat (tělem)

existovat všeobecně n. ve velké míře, panovat 3

panovat 3