Czech
hřeb
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hřeb | hřeby |
| genetive | hřebu | hřebů |
| dative | hřebu | hřebům |
| accusative | hřeb | hřeby |
| vocative | hřebe | hřeby |
| locative | hřebu | hřebech |
| instrumental | hřebem | hřeby |
Meaning 1
velký hřebík
Example sentences:
Na konstrukci zvonice nebyl použit jediný kovový hřeb.
Tretry se vyznačují extrémně nízkou hmotností a několika ocelovými hřeby na přední ohybatelné přizpůsobivé části podrážky.