Tschechisch
obruč
Nomen (die)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | obruč | obruče |
| Akkusativ | obruče | obručí |
| Dativ | obruči | obručím |
| Genitiv | obruč | obruče |
| Vokativ | obruči | obruče |
| Lokativ | obruči | obručích |
| Instrumentalis | obručí | obručemi |
Bedeutung 1
kruhový pás k zpevňování
Beispielsätze:
Bečvář hotovil objemnější nádoby z tvrdého dubového dřeva, které pobíjel železnými obručemi.
Bedeutung 2
předmět okrouhlého tvaru (náčiní ke hře ap.)
Synonyme:
kolo (Einzelheite 4)
Beispielsätze:
Naši prarodiče jako malí honili obruč.
Už jako malá jsem točení s obručí ovládala.