čeština
právo
podstatné meno (strední rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | právo | práva |
| 2. pád | práva | práv |
| 3. pád | právu | právům |
| 4. pád | právo | práva |
| 5. pád | právo | práva |
| 6. pád | právu | právech |
| 7. pád | právem | právy |
Význam 1
soubor obecně závazných norem stanovených státem; jejich uplatnění
Synonymá:
moc (význam 4)
Príklady použitia:
Občanské právo hmotné tvoří soubor právních pravidel, které vymezují například osobní a majetkový statut subjektů (osob) nebo upravují základní vlastnické poměry ve společnosti.
Heydrich okamžitě vyhlásil stanné právo – tímto začala jeho zastrašovací politika.
Mezinárodní právo dává přepadené posádce právo bránit se v souladu s právem státu vlajky, pod níž se plaví.
Pre tento význam niesú dostupné žiadne verejné preklady.
Význam 2
oprávnění, nárok opřený o zákonná ustanovení, popř. odůvodněný zvyklostmi
Synonymá:
nárok (význam 1)
Príklady použitia:
Generální ředitel nebo osoba, která jej zastupuje, se zasedání výboru účastní bez hlasovacího práva.
Autorovy internetové stránky, ze kterých jsou dva z citovaných textů, svědčí o jeho mnohostranné angažovanosti ve věci lidských práv.
Vy jste pro něj cizí náboženství a máte stejná práva jako buddhisti, muslimové nebo židé.