Czech

sloučit

verb (dokonavý)

Grammar details: vid dokonavý

	singular	plural
1. person	sloučím	sloučíme
2. person	sloučíš	sloučíte
3. person	sloučí	sloučí
imperative	sluč	slučte
participle active	sloučil
participle pasive	sloučen
Präsenspartizip masculine	sloučiv	sloučivše
Präsenspartizip feminine, neuter	sloučivši	sloučivše
verbal substantive	sloučení

spojit dohromady, v celek

spojit (meaning 1)

chem. reakcí připravit složitější látku z látek jednodušších