čeština
soudit
sloveso (nedokonavý)
Gram. poznámka: vid nedokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | soudím | soudíme |
| 2. osoba | soudíš | soudíte |
| 3. osoba | soudí | soudí |
| rozkazovací spôsob | suď | suďte |
| príčastie činné | soudil | |
| príčastie trpné | souzen | |
| prechodník, m. | soudě | soudíce |
| prechodník, ž. + s. | soudíc | |
| verbálne substantívum | souzení | |
Štyl. poznámka: bůh suď (i bůhsuď) (v platnosti částice) (vyj. nejistotu (o výsledku něčeho), nevědomost (o něčem ap.)); podle sebe soudím tebe (pořek.); ti dva jsou si souzeni (patří k sobě (jako manželé));
Význam 1
řídit a rozsuzovat pře (v soudním procesu)
Príklady použitia:
soudit zločince
soudit nestranně, nespravedlivě
Význam 2
vyslovovat úsudek, posuzovat, kritizovat
Synonymá:
kritizovat
posuzovat
Príklady použitia:
jiné soudí, sebe omlouvá
soudit přísně každý poklesek
Význam 3
myslit (si) 5, usuzovat, vyvozovat závěr(y), předpokládat 1
Synonymá:
počítat (význam 6)
předpokládat 1
Príklady použitia:
co o něm soudíš?
podle příznaků soudím na chřipku
Význam 4
určovat, přisuzovat (zpravidla trpný rod)
Synonymá:
přisuzovat
určovat
Príklady použitia:
co je komu souzeno, to ho nemine