čeština
umět
sloveso (nedokonavé)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | umím | umíme |
| 2. osoba | umíš | umíte |
| 3. osoba | umí | umějí; umí |
| rozkazovací způsob | uměj | umějte |
| příčestí činné | uměl | |
| přechodník, m. | uměje | umějíce |
| přechodník, ž. + s. | umějíc | |
| verbální substantivum | umění | |
Význam 1
mít dovednost, znalost, schopnost
Synonyma:
dovést (význam 3)
ovládat (význam 3)
znát (význam 3)
dokázat (význam 3)
Příklady:
Zeptali se mě, co umím, jak znám auta, jestli umím anglicky.
Umíš jezdit na koních?
Tomáš mluvil tiše, klidně a uměl se ovládat.
Mám pověst někoho, kdo umí držet slovo.
Otec Nečas byl vzorným řeholníkem a uměl to s mládeží.