Czech
vonět
verb (nedokonavý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | voním | voníme |
| 2. person | voníš | voníte |
| 3. person | voní | vonějí; voní |
| imperative | voň | voňte |
| participle active | voněl | |
| Präsenspartizip masculine | voně | voníce |
| Präsenspartizip feminine, neuter | voníc | |
| verbal substantive | vonění | |
Meaning 1
vydávat vůni
Example sentences:
Představuji si, jak dorazím domů, kde bude teplo, a všude bude vonět cukroví.
Vzduch voněl jarem, tedy příslibem nových zážitků!
V zámecké zahradě kvetly pivoňky a mámivě voněly růže.
Meaning 2
být naplněn vůní
Example sentences:
Zvířata se začnou chystat na zimní spánek, v lese to voní houbami a jehličím.
V krbu praskalo hořící dřevo a všude to vonělo po borovici.
Meaning 3
čichat a vnímat vůni
Synonyms:
čichat (meaning 2)
Example sentences:
Vydržela sedět několik minut, ale pak vstala a začala pobíhat po parku a vonět k různobarevným květinám a keřům.
Suším bylinky, míchám čaje a voním ke směsím koření.
Meaning 4
činit voňavým
Example sentences:
Jako přirozená žena mi připadá ta, která si neholí nohy, nedře se v posilovně, nelíčí se a nevoní se parfémy.