Tschechisch
vonět
Verb (imperfektiv)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | voním | voníme |
| 2. Person | voníš | voníte |
| 3. Person | voní | vonějí; voní |
| Imperativ | voň | voňte |
| Partizip aktiv | voněl | |
| Transgressiv masculinum | voně | voníce |
| Transgressiv femininum und neutrum | voníc | |
| Verbalsubstantiv | vonění | |
Bedeutung 1
vydávat vůni
Beispielsätze:
Představuji si, jak dorazím domů, kde bude teplo, a všude bude vonět cukroví.
Vzduch voněl jarem, tedy příslibem nových zážitků!
V zámecké zahradě kvetly pivoňky a mámivě voněly růže.
Bedeutung 2
být naplněn vůní
Beispielsätze:
Zvířata se začnou chystat na zimní spánek, v lese to voní houbami a jehličím.
V krbu praskalo hořící dřevo a všude to vonělo po borovici.
Bedeutung 3
čichat a vnímat vůni
Synonyme:
čichat (Einzelheite 2)
Beispielsätze:
Vydržela sedět několik minut, ale pak vstala a začala pobíhat po parku a vonět k různobarevným květinám a keřům.
Suším bylinky, míchám čaje a voním ke směsím koření.
Bedeutung 4
činit voňavým
Beispielsätze:
Jako přirozená žena mi připadá ta, která si neholí nohy, nedře se v posilovně, nelíčí se a nevoní se parfémy.