čeština
dovolit
sloveso (dokonavý)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | dovolím | dovolíme |
| 2. osoba | dovolíš | dovolíte |
| 3. osoba | dovolí | dovolí |
| rozkazovací spôsob | dovol | dovolte |
| príčastie činné | dovolil | |
| príčastie trpné | dovolen | |
| prechodník, m. | dovoliv | dovolivše |
| prechodník, ž. + s. | dovolivši | |
| verbálne substantívum | dovolení | |
Význam 1
dát svolení, souhlas
Synonymá:
připustit (význam 1)
dát (význam 3)
povolit (význam 2)
Príklady použitia:
Přesto se otec dvou dětí po necelém měsíci hlásí do boje, pokud mu to lékaři dovolí.
Dovolte otázku, když si jdete koupit rohlík, prověřujete předtím sociální program pekárny, která je jeho dodavatelem?
Dokonce nám počasí dovolí i posedět u ohně, jen je ukrutná zima.
Dovolte, co je to ten oheň?