Tschechisch
mluvit
Verb (imperfektiv)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | mluvím | mluvíme |
| 2. Person | mluvíš | mluvíte |
| 3. Person | mluví | mluví |
| Imperativ | mluv | mluvte |
| Partizip aktiv | mluvil | |
| Transgressiv masculinum | mluvě | mluvíce |
| Transgressiv femininum und neutrum | mluvíc | |
| Verbalsubstantiv | mluvení | |
Styl. Anmerkung: Ve významu 6 je zastaralé.
Bedeutung 1
vyjadřovat myšlenky artikulovanou řečí; dorozumívat se nějakým jazykem
Synonyme:
komunikovat (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Určitě je těžké v mladém věku odejít do cizího prostředí, kde se mluví jiným jazykem.
V obchodě jsme byli překvapeni, když na nás jeden z černochů najednou začal mluvit česky.
Michale, tvůj článek mi mluví z duše.
Keine öffentlichen Übersetzungen in dieser Bedeutung verfügbar.
Bedeutung 3
mít projev
Beispielsätze:
Dalším řečníkem byl mladý muž, který již mluvil na začátku shromáždění a podporoval Adamce.
Keine öffentlichen Übersetzungen in dieser Bedeutung verfügbar.
Bedeutung 4
Beispielsätze:
O jeho práci mluví výsledky.
To mluví samo za sebe.
Všechno mluví pro tebe.
Keine öffentlichen Übersetzungen in dieser Bedeutung verfügbar.
Bedeutung 5
přátelsky se stýkat
Synonyme:
komunikovat (Einzelheite 2)
Beispielsätze:
Poprali se a už zase spolu mluví.
Bedeutung 6
mít známost, chodit s někým
Beispielsätze:
Mluví s ním už několik let.
Bedeutung 7
domlouvat, naléhat řečí
Synonyme:
působit (Einzelheite 3)
plést se (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Víc než půl hodiny jsem jí mluvila do duše, ale obávám se, že moje slova nepadla na příliš úrodnou půdu.
Vím, že jsi mi tenkrát zachránil život, a jsem ti za to vděčná, ale mluvit do mých věcí nebudeš.