čeština
směřovat
sloveso (nedokonavé)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | směřuji; směřuju | směřujeme |
| 2. osoba | směřuješ | směřujete |
| 3. osoba | směřuje | směřují; směřujou |
| rozkazovací způsob | směřuj | směřujte |
| příčestí činné | směřoval | |
| příčestí trpné | směřován | |
| přechodník, m. | směřuje | směřujíce |
| přechodník, ž. + s. | směřujíc | |
| verbální substantivum | směřování | |
Význam 2
být obrácen nějakým směrem
Synonyma:
vést (význam 14)
Příklady:
Jejich dům byl umístěn na vrcholku malého kopce a přední dveře směřovaly na východ.
Význam 3
zaměřit, být zaměřen k nějakému cíli
Synonyma:
mířit (význam 3)
sledovat (význam 3)
Příklady:
Snaha všech zaměstnanců směřuje ke vzájemné toleranci a přátelství k druhým bez rozdílu v tom, jaký kdo je a jak vypadá.
Studenti své otázky směřovali na oba hosty, přičemž je nejvíce zajímaly názory na vstup Turecka do Unie.
Zákony přijímané volenými zástupci v demokratickém státě nesmí směřovat proti zájmům občanů.
Význam 4
vyvíjet se, dospívat k něčemu
Příklady:
Technický vývoj směřuje vždy od primitivního přes komplikované k jednoduchému.
Byl to bojovný zápas, který směřoval k remíze.