rozšířené...
čeština
- čeština
- angličtina
- slovenština
- němčina
- ukrajinština
- španělština
ČZJ
- čeština
- ČZJ
- angličtina
- ASL
- IS
- slovenština
- SPJ
- němčina
- ÖGS
- ukrajinština
- УЖМ
- španělština
- LSE
zobrazit všechny ekvivalenty
čeština
poručit
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: Vidovým protějškem je poroučet. Varianta se užívá ve významu 2.
| jednotné číslo | množné číslo |
|---|
| 1. osoba | poručím | poručíme |
| 2. osoba | poručíš | poručíte |
| 3. osoba | poručí | poručí |
| rozkazovací způsob | poruč | poručte |
| příčestí činné | poručil |
| přechodník, m. | poručiv | poručivše |
| přechodník, ž. + s. | poručivši |
| verbální substantivum | poručení |
❝Význam 1
(z pozice nějaké autority) dát někomu výzvu, aby něco vykonal
Synonyma:
nařídit (význam 1)
přikázat (význam 1)
rozkázat (význam 1)
Příklady:
❝Eldeger zděšeně vyběhl na balkón a poručil, aby mu přinesli dalekohled.
❝Oprášila si ruce a přísně poručila svému tělu, aby se vzpamatovalo.
více příkladů
❝Význam 2
učinit ústní žádost o dodání služby, zboží (zpravidla v pohostinství)
Synonyma:
objednat (význam 1)
Příklady:
❝Přišla, sedla si a poručila si vodu a chléb se sýrem.
více příkladů
Dictio: poručit (čeština)