disciplína
[dy-]Nomen (die)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | disciplína | disciplíny |
| Akkusativ | disciplíny | disciplín |
| Dativ | disciplíně | disciplínám |
| Genitiv | disciplínu | disciplíny |
| Vokativ | disciplíno | disciplíny |
| Lokativ | disciplíně | disciplínách |
| Instrumentalis | disciplínou | disciplínami |
Bedeutung 1
vědomé podřízení vlastní vůle vůli vyšší (předpisům, povinnostem, zájmu nějakého celku apod.)
Synonyme:
kázeň (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Byl na nás přísný, ve třídě si lehce udržoval disciplínu, současně své žáčky chápal a byla s ním legrace.
Bedeutung 2
(vědecký a sportovní) obor
Synonyme:
odvětví (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Individuální soutěž obsahuje disciplínu 200 m volným způsobem podle pravidel plavecké federace.
Zeigen Sie diesen Eintrag im mehrsprachigen Wörterbuch an