rozum
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | rozum | rozumy |
| genetive | rozumu | rozumů |
| dative | rozumu | rozumům |
| accusative | rozum | rozumy |
| vocative | rozume | rozumy |
| locative | rozumu | rozumech |
| instrumental | rozumem | rozumy |
Style details: Ve významu 2 je mírně hanlivé a užívá se často ironicky.
Meaning 1
schopnost člověka myslit a usuzovat
Synonyms:
mozek (meaning 2)
Example sentences:
Nesnažíš se moc řídit své city a emoce rozumem?
Není přece možné, aby toto někdo se zdravým rozumem myslel vážně.
Vdala jsem se z rozumu a po třiadvaceti letech pochopila, že už musím jinak.
Meaning 2
výsledek rozumové činnosti
Synonyms:
názor (meaning 1)
mínění (meaning 1)
nápad (meaning 1)
úsudek (meaning 1)
Example sentences:
Zašel do hospody a tam popíjel a vykládal své rozumy.
Stačila jedna výhra a Jiří Paroubek už je zas ten stejný arogant a nadutec, který rozdává rozumy kolem sebe.
Display in multilingual dictionary