rozum
Nomen (der)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | rozum | rozumy |
| Akkusativ | rozumu | rozumů |
| Dativ | rozumu | rozumům |
| Genitiv | rozum | rozumy |
| Vokativ | rozume | rozumy |
| Lokativ | rozumu | rozumech |
| Instrumentalis | rozumem | rozumy |
Styl. Anmerkung: Ve významu 2 je mírně hanlivé a užívá se často ironicky.
Bedeutung 1
schopnost člověka myslit a usuzovat
Synonyme:
mozek (Einzelheite 2)
Beispielsätze:
Nesnažíš se moc řídit své city a emoce rozumem?
Není přece možné, aby toto někdo se zdravým rozumem myslel vážně.
Vdala jsem se z rozumu a po třiadvaceti letech pochopila, že už musím jinak.
Bedeutung 2
výsledek rozumové činnosti
Synonyme:
názor (Einzelheite 1)
mínění (Einzelheite 1)
nápad (Einzelheite 1)
úsudek (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Zašel do hospody a tam popíjel a vykládal své rozumy.
Stačila jedna výhra a Jiří Paroubek už je zas ten stejný arogant a nadutec, který rozdává rozumy kolem sebe.
Zeigen Sie diesen Eintrag im mehrsprachigen Wörterbuch an