Czech
dosvědčit
verb (dokonavý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | dosvědčím | dosvědčíme |
| 2. person | dosvědčíš | dosvědčíte |
| 3. person | dosvědčí | dosvědčí |
| imperative | dosvědči; dosvědč | dosvědčete; dosvědčte |
| participle active | dosvědčil | |
| participle pasive | dosvědčen | |
| Präsenspartizip masculine | dosvědčiv | dosvědčivše |
| Präsenspartizip feminine, neuter | dosvědčivši | |
| verbal substantive | dosvědčení | |