čeština
dosvědčit
sloveso (dokonavý)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | dosvědčím | dosvědčíme |
| 2. osoba | dosvědčíš | dosvědčíte |
| 3. osoba | dosvědčí | dosvědčí |
| rozkazovací spôsob | dosvědči; dosvědč | dosvědčete; dosvědčte |
| príčastie činné | dosvědčil | |
| príčastie trpné | dosvědčen | |
| prechodník, m. | dosvědčiv | dosvědčivše |
| prechodník, ž. + s. | dosvědčivši | |
| verbálne substantívum | dosvědčení | |