čeština
dosvědčit
sloveso (dokonavé)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | dosvědčím | dosvědčíme |
| 2. osoba | dosvědčíš | dosvědčíte |
| 3. osoba | dosvědčí | dosvědčí |
| rozkazovací způsob | dosvědči; dosvědč | dosvědčete; dosvědčte |
| příčestí činné | dosvědčil | |
| příčestí trpné | dosvědčen | |
| přechodník, m. | dosvědčiv | dosvědčivše |
| přechodník, ž. + s. | dosvědčivši | |
| verbální substantivum | dosvědčení | |