čeština
číst
sloveso (nedokonavé)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | čtu | čteme |
| 2. osoba | čteš | čtete |
| 3. osoba | čte | čtou |
| rozkazovací způsob | čti | čtěte |
| příčestí činné | četl | |
| příčestí trpné | čten | |
| přechodník, m. | čta | čtouce |
| přechodník, ž. + s. | čtouc | |
| verbální substantivum | čtení | |
Význam 1
vnímat zrakem něco napsaného, vytištěného ap. a chápat smysl toho, popř. to i zvukově realizovat
Příklady:
Když tě něco rozčiluje, nečti to.
Budeme si číst pohádky, básničky a také si zazpíváme písničku.
Kdysi jsem četla, že člověk dospěje až v okamžiku, kdy najde cestu ke svým rodičům.
Obecně se má za to, že muži lépe čtou z mapy a ženy vynikají ve verbálních dovednostech.
Dnes a denně čteme v novinách, jak je výhodné kupovat byty.
Význam 2
rozpoznávat, domýšlet se
Příklady:
Doma mají filmoví milenci většinou perfektně uklizeno, po ruce šampaňské, jahody, nikdo je neruší a navzájem si čtou z očí veškerá přání.
Štvalo mě, že jí nemůžu číst myšlenky.
Pro tento význam nejsou zveřejněny žádné cizojazyčné ekvivalenty.