Czech
čelo
noun (neutrum)
Grammar details: střední rod
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | čelo | čela |
| genetive | čela | čel |
| dative | čelu | čelům |
| accusative | čelo | čela |
| vocative | čelo | čela |
| locative | čele | čelech |
| instrumental | čelem | čely |
Style details: (jít) čelem proti nepříteli (bez bázně); čelem zeď neprorazíš (přísloví) (nedokážeš nemožné); mít drzé čelo (být drzý); mít na čele Kainovo znamení; zaťukat si na čelo (dát najevo, že druhá osoba nemá zdravý rozum);
Meaning 1
přední část hlavy nad obočím
Example sentences:
mít vysoké čelo
svraštit čelo
vlasy mu padají do čela
čelem vzad! ((povel))
Meaning 2
přední část, místo
Synonyms:
místo
Example sentences:
čelo průvodu (předek)
sedět v čele stolu
Meaning 3
příčná kratší stěna podlouhlých předmětů
Example sentences:
čelo postele