Tschechisch
hřebík
Nomen (der)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | hřebík | hřebíky |
| Akkusativ | hřebíku | hřebíků |
| Dativ | hřebíku | hřebíkům |
| Genitiv | hřebík | hřebíky |
| Vokativ | hřebíku | hřebíky |
| Lokativ | hřebíku | hřebících |
| Instrumentalis | hřebíkem | hřebíky |
Bedeutung 1
(kovový) tenký zašpičatělý kolíček s hlavičkou na druhém konci
Beispielsätze:
Když zatluču hřebík, tak zákonitě vždy vypadne, to má prostě dělat chlap.
Na řeznou plochu naneste souvislou vrstvu sadby a zaklopte odříznutým koláčem, který ke špalku přibijte hřebíkem.