čeština
hřebík
podstatné meno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | hřebík | hřebíky |
| 2. pád | hřebíku | hřebíků |
| 3. pád | hřebíku | hřebíkům |
| 4. pád | hřebík | hřebíky |
| 5. pád | hřebíku | hřebíky |
| 6. pád | hřebíku | hřebících |
| 7. pád | hřebíkem | hřebíky |
Význam 1
(kovový) tenký zašpičatělý kolíček s hlavičkou na druhém konci
Príklady použitia:
Když zatluču hřebík, tak zákonitě vždy vypadne, to má prostě dělat chlap.
Na řeznou plochu naneste souvislou vrstvu sadby a zaklopte odříznutým koláčem, který ke špalku přibijte hřebíkem.