Czech
hřebíček
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hřebíček | hřebíčky |
| genetive | hřebíčku | hřebíčků |
| dative | hřebíčku | hřebíčkům |
| accusative | hřebíček | hřebíčky |
| vocative | hřebíčku | hřebíčky |
| locative | hřebíčku | hřebíčcích; hřebíčkách |
| instrumental | hřebíčkem | hřebíčky |
Meaning 1
malý hřebík
Example sentences:
Rozpletené proutí přibijeme malými hřebíčky nebo zkusíme přilepit.
Meaning 2
sušená poupata jednoho tropického stromku svým tvarem připomínající hřebík, užívaná jako koření
Example sentences:
Před začátkem varu přidej ještě asi 10 hřebíčků, nalámanou skořicovou kůru a nadrobno nasekanou citronovou kůru.