Czech
močit
verb (nedokonavý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | močím | močíme |
| 2. person | močíš | močíte |
| 3. person | močí | močí |
| imperative | moč | močte |
| participle active | močil | |
| participle pasive | močen | |
| Präsenspartizip masculine | moče | močíce |
| Präsenspartizip feminine, neuter | močíc | |
| verbal substantive | močení | |
Meaning 1
vypouštět moč
Example sentences:
Zdravá kočka močí zpravidla dvakrát až třikrát denně.
Chodím močit během noci čtyřikrát, takže mám přerušený spánek.