Checo
močit
verbo (imperfectivo)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1.ª persona | močím | močíme |
| 2.ª persona | močíš | močíte |
| 3.ª persona | močí | močí |
| imperativo | moč | močte |
| participio activo | močil | |
| participio pasivo | močen | |
| participio presente masculino | moče | močíce |
| participio presente femenino y neutro | močíc | |
| sustantivo verbal | močení | |
❝
Significado 1
vypouštět moč
Ejemplos:
❝Zdravá kočka močí zpravidla dvakrát až třikrát denně.
❝Chodím močit během noci čtyřikrát, takže mám přerušený spánek.