čeština
obrátit
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | obrátím | obrátíme |
| 2. osoba | obrátíš | obrátíte |
| 3. osoba | obrátí | obrátí |
| rozkazovací způsob | obrať | obraťte |
| příčestí činné | obrátil | |
| příčestí trpné | obrácen | |
| přechodník, m. | obrátiv | obrátivše |
| přechodník, ž. + s. | obrátivši | |
Styl. poznámka: (viděl, že zašel daleko, a) obrátil (změnil hovor, chování); obrátí každý haléř (je šetrný); obrátit oči v sloup (omdlít; zemřít); obrátit všechno vzhůru nohama, naruby; obrátit všechno v žert (převést v legraci);
Význam 1
dát spodní, opačnou stranou navrch, otočit 2
Synonyma:
otočit
Příklady:
obrátit řízek (při smažení), látku (naruby)
obrátit list (změnit téma hovoru)
Význam 2
dát něčemu opačný směr
Příklady:
obrátit vůz (otočit)
musí obrátit a jet zpět
Význam 3
získat pro něco jiného
Příklady:
obrátit pohany na víru
Význam 4
dát jistý směr
Příklady:
obrátit zraky na někoho (otočit)
obrátit zbraň proti nepříteli (zamířit)
obrátit pozornost na něco (zaměřit)