Czech
omluvit
verb (dokonavý)
Grammar details: Vidovým protějškem je omlouvat.
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | omluvím | omluvíme |
| 2. person | omluvíš | omluvíte |
| 3. person | omluví | omluví |
| imperative | omluv | omluvte |
| participle active | omluvil | |
| participle pasive | omluven | |
| Präsenspartizip masculine | omluviv | omluvivše |
| Präsenspartizip feminine, neuter | omluvivši | |
| verbal substantive | omluvení | |
Meaning 1
vysvětlit nevykonání povinnosti nebo konání něčeho nevhodného (se sdělením důvodu a prosbou o prominutí)
Example sentences:
Chtěla bych se zeptat, jak mám omluvit svou nepřítomnost u soudu, pokud mám zdravotní obtíže.
Každá neúčast ve škole musí být omluvena.
Omluvil svůj pozdní příchod a hledal si místo na sezení.
Předseda ODS Topolánek se svým kolegům omluvil za tvrdá slova v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.
Mile se usmál a ještě jednou se omluvil.
Fotbalista označil gesto za nešťastné a omluvil se za něj.
Omluvil se, že nemá čas, ať zavolám za půl hodiny.
Meaning 2
shovívavě posoudit
Synonyms:
tolerovat (meaning 1)
prominout (meaning 1)
odpustit (meaning 1)
Example sentences:
Vždy ho omluví, když něco provede.
Děkuji každému, kdo se tímto článkem prokousal, a omluvte prozatímní nedostupnost jednotlivých sekcí o našich aktivitách.
Nedalo mi to a nafotila jsem aspoň par fotek doma, takže omluvte kvalitu, není nejlepší.
Musíte být trpěliví a čekat, až její přítel udělá něco, co jí samotné bude hodně vadit, a ani sama ve svých očích jej nebude moci omluvit.
Meaning 3
být důvodem k prominutí
Example sentences:
Je běžnou věcí, že se lidé moc nezajímají o zákony, často ale s hrůzou zjišťují, že měli znát věci předem, protože neznalost zákona neomlouvá.
Nic nemůže omluvit to, jak jsem se zachovala, a jsem ochotna nést následky.
Meaning 4
mnoho o něčem (vyčítavě) mluvit
Example sentences:
Udělá pro ni hodně, ale musí to omluvit.