Tschechisch
opatrovník
Nomen (der)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | opatrovník | opatrovníci |
| Akkusativ | opatrovníka | opatrovníků |
| Dativ | opatrovníkovi; opatrovníku | opatrovníkům |
| Genitiv | opatrovníka | opatrovníky |
| Vokativ | opatrovníku | opatrovníci |
| Lokativ | opatrovníkovi; opatrovníku | opatrovnících |
| Instrumentalis | opatrovníkem | opatrovníky |
❝
Bedeutung 1
Gesetz
zákonný zástupce občana, který je neschopen spravovat své věci nebo hájit svá práva
Beispielsätze:
❝Soudem stanovený opatrovník má povinnost se ošetřujícímu lékaři nebo sociální pracovnici prokázat soudním rozhodnutím o opatrovnictví.
❝Opatrovník jednal s úřady místo mentálně postiženého muže.