čeština
opatrovník
podstatné meno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | opatrovník | opatrovníci |
| 2. pád | opatrovníka | opatrovníků |
| 3. pád | opatrovníkovi; opatrovníku | opatrovníkům |
| 4. pád | opatrovníka | opatrovníky |
| 5. pád | opatrovníku | opatrovníci |
| 6. pád | opatrovníkovi; opatrovníku | opatrovnících |
| 7. pád | opatrovníkem | opatrovníky |
Význam 1
právo
zákonný zástupce občana, který je neschopen spravovat své věci nebo hájit svá práva
Príklady použitia:
Soudem stanovený opatrovník má povinnost se ošetřujícímu lékaři nebo sociální pracovnici prokázat soudním rozhodnutím o opatrovnictví.
Opatrovník jednal s úřady místo mentálně postiženého muže.