Checo
opít
verbo (perfectivo)
Detalles gramaticales: vid dokonavý
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1.ª persona | opiji; opiju | opijeme |
| 2.ª persona | opiješ | opijete |
| 3.ª persona | opije | opijí; opijou |
| imperativo | opij | opijte |
| participio activo | opil | |
| participio pasivo | opit | |
| participio presente masculino | opiv | opivše |
| participio presente femenino y neutro | opivši | |
| sustantivo verbal | opití | |
Detalles estilísticos: opít někoho rohlíkem (snadno oklamat (průhledným úskokem));
❝
Significado 2
opojit, omámit 2
Sinónimos:
omámit 2
opojit