čeština
potupit
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | potupím | potupíme |
| 2. osoba | potupíš | potupíte |
| 3. osoba | potupí | potupí |
| rozkazovací způsob | potup | potupte |
| příčestí činné | potupil | |
| příčestí trpné | potupen | |
| přechodník, m. | potupiv | potupivše |
| přechodník, ž. + s. | potupivši | |
| verbální substantivum | potupení | |
Význam 1
pohanět 2
Synonyma:
pohanět 2