čeština
roztříštit
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | roztříštím | roztříštíme |
| 2. osoba | roztříštíš | roztříštíte |
| 3. osoba | roztříští | roztříští |
| rozkazovací způsob | roztříšti | roztříštěte |
| příčestí činné | roztříštil | |
| příčestí trpné | roztříštěn | |
| přechodník, m. | roztříštiv | roztříštivše |
| přechodník, ž. + s. | roztříštivši | |
| verbální substantivum | roztříštění | |
Význam 1
rozbít na kusy, na tříšť