Tschechisch
roztříštit
Verb (perfektiv)
Gram. Anmerkung: vid dokonavý
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | roztříštím | roztříštíme |
| 2. Person | roztříštíš | roztříštíte |
| 3. Person | roztříští | roztříští |
| Imperativ | roztříšti | roztříštěte |
| Partizip aktiv | roztříštil | |
| Partizip passiv | roztříštěn | |
| Transgressiv masculinum | roztříštiv | roztříštivše |
| Transgressiv femininum und neutrum | roztříštivši | |
| Verbalsubstantiv | roztříštění | |
❝
Bedeutung 1
rozbít na kusy, na tříšť