Tschechisch
skoncovat
Verb (perfektiv)
Gram. Anmerkung: vid dokonavý
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | skoncuji; skoncuju | skoncujeme |
| 2. Person | skoncuješ | skoncujete |
| 3. Person | skoncuje | skoncují; skoncujou |
| Imperativ | skoncuj | skoncujte |
| Partizip aktiv | skoncoval | |
| Partizip passiv | skoncován | |
| Transgressiv masculinum | skoncovav | skoncovavše |
| Transgressiv femininum und neutrum | skoncovavši | |
| Verbalsubstantiv | skoncování | |
Bedeutung 1
ukončit (něco dlouhého, obtížného ap.)