Czech
skoncovat
verb (dokonavý)
Grammar details: vid dokonavý
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | skoncuji; skoncuju | skoncujeme |
| 2. person | skoncuješ | skoncujete |
| 3. person | skoncuje | skoncují; skoncujou |
| imperative | skoncuj | skoncujte |
| participle active | skoncoval | |
| participle pasive | skoncován | |
| Präsenspartizip masculine | skoncovav | skoncovavše |
| Präsenspartizip feminine, neuter | skoncovavši | |
| verbal substantive | skoncování | |
Meaning 1
ukončit (něco dlouhého, obtížného ap.)