Czech
skončit
verb (dokonavý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | skončím | skončíme |
| 2. person | skončíš | skončíte |
| 3. person | skončí | skončí |
| imperative | skonči | skončete |
| participle active | skončil | |
| participle pasive | skončen | |
| Präsenspartizip masculine | skončiv | skončivše |
| Präsenspartizip feminine, neuter | skončivši | |
| verbal substantive | skončení | |
Style details: Ve významu 3 je eufemistické.
Meaning 1
Synonyms:
ukončit (meaning 1)
skončit se (meaning 1)
Antonyms:
začít (meaning 1)
Example sentences:
Od pondělí 15. srpna mi začíná dovolená, která by měla skončit první týden v září.
Původně se předpokládalo, že jde o studenty, kteří skončili školu a hledají práci.
Naše hlavní město bylo osvobozeno a druhá světová válka v Evropě skončila.
Meaning 2
dostat se do něčeho nepříjemného, nepříznivě dopadnout
Example sentences:
Má první svatba skončila bez dětí a rozvodem.
Ty špatně skončíš, věř mi a vzpomeň si, až ti bude nejhůř.
Meaning 3
zemřít
Example sentences:
Občas se stane, že některé z dětí skončí pod koly rozjíždějících se aut.
Meaning 4
dospět k nějakému výsledku
Example sentences:
Chevrolet nakonec skončil na třetím místě v hodnocení jezdců i značek.
Z pěti účastníků skončil poslední kandidát ODS.
No public translations in this meaning available.
No public translations in this meaning available.
Meaning 6
This part has not been processed yet.