Czech
směřovat
verb (nedokonavý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | směřuji; směřuju | směřujeme |
| 2. person | směřuješ | směřujete |
| 3. person | směřuje | směřují; směřujou |
| imperative | směřuj | směřujte |
| participle active | směřoval | |
| participle pasive | směřován | |
| Präsenspartizip masculine | směřuje | směřujíce |
| Präsenspartizip feminine, neuter | směřujíc | |
| verbal substantive | směřování | |
Meaning 2
být obrácen nějakým směrem
Synonyms:
vést (meaning 14)
Example sentences:
Jejich dům byl umístěn na vrcholku malého kopce a přední dveře směřovaly na východ.
Meaning 3
zaměřit, být zaměřen k nějakému cíli
Synonyms:
mířit (meaning 3)
sledovat (meaning 3)
Example sentences:
Snaha všech zaměstnanců směřuje ke vzájemné toleranci a přátelství k druhým bez rozdílu v tom, jaký kdo je a jak vypadá.
Studenti své otázky směřovali na oba hosty, přičemž je nejvíce zajímaly názory na vstup Turecka do Unie.
Zákony přijímané volenými zástupci v demokratickém státě nesmí směřovat proti zájmům občanů.
Meaning 4
vyvíjet se, dospívat k něčemu
Example sentences:
Technický vývoj směřuje vždy od primitivního přes komplikované k jednoduchému.
Byl to bojovný zápas, který směřoval k remíze.