čeština
vítr
podstatné meno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | vítr | větry |
| 2. pád | větru | větrů |
| 3. pád | větru | větrům |
| 4. pád | vítr | větry |
| 5. pád | větre; větře | větry |
| 6. pád | větru | větrech |
| 7. pád | větrem | větry |
Štyl. poznámka: Ve významu 3 se užívá v množném čísle.
Význam 1
pohyb, proudění vzduchu horizontálním směrem
Príklady použitia:
Plné ruce práce měli v noci na pátek hasiči v Plzeňském kraji, které zaměstnávaly především stromy popadané v důsledku silného větru, který se přehnal regionem.
Vítr foukal a hrál si s jejich vlasy.
Poslouchám, jak šumí moře, pak se zvedne vítr a začne bouřka.
Místo musí být suché, čisté, za větrem a musí psovi vyhovovat.
Potkávám srnce, ale jdu po větru, a tak se neplaší.
Klisny určené pro bitvy musely být rychlé jako vítr, velmi statečné a maximálně oddané.
Druhý poločas jsme hráli proti větru a už tuplem se nám nedařilo.
Význam 2
Príklady použitia:
Usoudil, že jsme byli obluzeni nějakým plynem a že se pak patrně venku změnila teplota, což způsobilo změnu proudění větrů v dole a k nám se dostal čerstvý vzduch, který nás vzpamatoval.
Vedle dodávky potřebného kyslíku pro spalování koksu slouží vítr ve vysoké peci také k udržování konzistence vsázky (víření) a zabraňuje vzniku spečenin na dně pece.
Význam 3
(větry): střevní plyny
Príklady použitia:
Jednou vyprávěla, že pan inženýr trpěl na větry, a tak si doma ulevoval, kdykoliv to na něj přišlo, třeba i u stolu při obědě.
Zase má větry, vůbec nechtěl usnout.