Czech

zub

noun (masculinum)

Grammar details: mužský rod

singularplural
nominativezubzuby
genetivezubuzubů
dativezubuzubům
accusativezubzuby
vocativezubezuby
locativezubuzubech
instrumentalzubemzuby

Style details: darovanému koni na zuby nehleď (přísloví) (dary nelze přísně posuzovat); dát někomu do zubů (udeřit ho (do obličeje)); dělat, brousit si zuby na něco (mít na to chuť); (i na někoho) (chystat se na to (na něho)); držet jazyk za zuby (mlčet; zachovávat tajemství); mít někoho, něčeho plné zuby, až po zuby (mít (to)ho dost; nenávidět ho, to); (hledat, dostat) něco na zub ((dobrého) k jídlu ap.); oko za oko, zub za zub (pořek.) (oplácí se stejným); po zuby ozbrojený (voják) (mnoha zbraněmi); procedit něco mezi zuby (říci nejasně, neochotně, opovržlivě); vynést někoho v zubech (vyhodit ho); (projevuje se na tom) zub času (stárnutí, chátrání ap.); (držet se, bránit se) zuby nehty (úsporně, vší silou);

Meaning 1

tvrdý útvar v čelisti sloužící ke kousání a k rozmělňování potravy

in other languages:

ČZJ

meaning 1

Meaning 2

část něčeho připomínající tvarem zub 1

Meaning 3

vrub (na ostří)

Collocations with this lemma