čeština
zub
podstatné meno (mužský rod)
Gram. poznámka: mužský rod
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | zub | zuby |
| 2. pád | zubu | zubů |
| 3. pád | zubu | zubům |
| 4. pád | zub | zuby |
| 5. pád | zube | zuby |
| 6. pád | zubu | zubech |
| 7. pád | zubem | zuby |
Štyl. poznámka: darovanému koni na zuby nehleď (přísloví) (dary nelze přísně posuzovat); dát někomu do zubů (udeřit ho (do obličeje)); dělat, brousit si zuby na něco (mít na to chuť); (i na někoho) (chystat se na to (na něho)); držet jazyk za zuby (mlčet; zachovávat tajemství); mít někoho, něčeho plné zuby, až po zuby (mít (to)ho dost; nenávidět ho, to); (hledat, dostat) něco na zub ((dobrého) k jídlu ap.); oko za oko, zub za zub (pořek.) (oplácí se stejným); po zuby ozbrojený (voják) (mnoha zbraněmi); procedit něco mezi zuby (říci nejasně, neochotně, opovržlivě); vynést někoho v zubech (vyhodit ho); (projevuje se na tom) zub času (stárnutí, chátrání ap.); (držet se, bránit se) zuby nehty (úsporně, vší silou);
Význam 1
tvrdý útvar v čelisti sloužící ke kousání a k rozmělňování potravy
Význam 2
část něčeho připomínající tvarem zub 1
Význam 3
vrub (na ostří)