Czech
národ
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | národ | národy |
| genetive | národa; národu | národů |
| dative | národu | národům |
| accusative | národ | národy |
| vocative | národe | národy |
| locative | národě; národu | národech |
| instrumental | národem | národy |
Meaning 1
společenství lidí spjatých společnou řečí a zpravidla územím a hospodářstvím, psychickým založením a kulturou
Synonyms:
kmen (meaning 3)
Example sentences:
❝Lakota, to je nejhorší vlastnost českého národa.
❝Věřím v génia našeho národa i dobré vlastnosti a schopnosti jednotlivců, jen musíme chtít se uplatnit správným směrem.
❝Lužičtí Srbové jsou jediným slovanským národem, který nemá vlastní státní útvar.
❝Na rozdíl od Švýcarska je však Rakousko od roku 1955 členem Organizace spojených národů.
Meaning 2
kmen (3); řidčeji národnost (3)
Example sentences:
❝Nikdo neví, co způsobilo stěhování národů na začátku našeho tisíciletí.
❝Díky slovanům vznikl z Maďarů standardní feudální národ.
Meaning 3
široké vrstvy společnosti
Synonyms:
lid (meaning 1)
Example sentences:
❝národ vyšel do ulic
❝Hospoda je příjemná zábava a vystihuje přesně povahu našeho národa pivařů.