Tschechisch

osvědčit

Verb (perfektiv)

Gram. Anmerkung: vid dokonavý

	Singular	Plural
1. Person	osvědčím	osvědčíme
2. Person	osvědčíš	osvědčíte
3. Person	osvědčí	osvědčí
Imperativ	osvědči; osvědč	osvědčete; osvědčte
Partizip aktiv	osvědčil
Partizip passiv	osvědčen
Transgressiv masculinum	osvědčiv	osvědčivše
Transgressiv femininum und neutrum	osvědčivši	osvědčivše
Verbalsubstantiv	osvědčení

Styl. Anmerkung: knižní výraz knižní výraz

dokázat 2, prokázat 1

prokázat 1

dokázat 2

dokázat (Einzelheite 2)

dát najevo, projevit

projevit