Czech
osvědčit
verb (dokonavý)
Grammar details: vid dokonavý
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | osvědčím | osvědčíme |
| 2. person | osvědčíš | osvědčíte |
| 3. person | osvědčí | osvědčí |
| imperative | osvědči; osvědč | osvědčete; osvědčte |
| participle active | osvědčil | |
| participle pasive | osvědčen | |
| Präsenspartizip masculine | osvědčiv | osvědčivše |
| Präsenspartizip feminine, neuter | osvědčivši | |
| verbal substantive | osvědčení | |
Style details: knižní výraz knižní výraz
Meaning 2
dát najevo, projevit
Synonyms:
projevit