Czech

skončit

verb (dokonavý)

	singular	plural
1. person	skončím	skončíme
2. person	skončíš	skončíte
3. person	skončí	skončí
imperative	skonči	skončete
participle active	skončil
participle pasive	skončen
Präsenspartizip masculine	skončiv	skončivše
Präsenspartizip feminine, neuter	skončivši	skončivše
verbal substantive	skončení

Style details: Ve významu 3 je eufemistické.

ukončit (meaning 1)

skončit se (meaning 1)

začít (meaning 1)

Od pondělí 15. srpna mi začíná dovolená, která by měla skončit první týden v září.

Původně se předpokládalo, že jde o studenty, kteří skončili školu a hledají práci.

Naše hlavní město bylo osvobozeno a druhá světová válka v Evropě skončila.

ČZJ

meaning 1

dostat se do něčeho nepříjemného, nepříznivě dopadnout

Má první svatba skončila bez dětí a rozvodem.

Ty špatně skončíš, věř mi a vzpomeň si, až ti bude nejhůř.

ČZJ

meaning 1

zemřít

Občas se stane, že některé z dětí skončí pod koly rozjíždějících se aut.

dospět k nějakému výsledku

Chevrolet nakonec skončil na třetím místě v hodnocení jezdců i značek.

Z pěti účastníků skončil poslední kandidát ODS.

přestat se něčím, někým zabývat; zbavit se někoho, něčeho

skoncovat (meaning 2)

skoncovat (meaning 3)

Znovu si tě najdu a pak s tebou skončím navěky, už tě nikdo nezachrání.

This part has not been processed yet.