důvěrník
Nomen (der)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | důvěrník | důvěrníci |
| Akkusativ | důvěrníka | důvěrníků |
| Dativ | důvěrníkovi; důvěrníku | důvěrníkům |
| Genitiv | důvěrníka | důvěrníky |
| Vokativ | důvěrníku | důvěrníci |
| Lokativ | důvěrníkovi; důvěrníku | důvěrnících |
| Instrumentalis | důvěrníkem | důvěrníky |
❝
Bedeutung 1
Synonyme:
delegát (Einzelheite 1)
zástupce (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
❝U nás domovní důvěrník každý rok objednává čištění komínů a kontrolu plynových spotřebičů.
❝Byl župním důvěrníkem sociálně demokratické strany v jižních Čechách.
❝
Bedeutung 2
člověk, k němuž máme důvěru, jemuž svěřujeme důvěrné věci
Beispielsätze:
❝Po dlouhých diskuzích se svými blízkými důvěrníky královna rozdělila zemi a stanovila hranice Iberie.
❝V témže roce se seznámil s Hermannem Göringem a stal se jeho blízkým důvěrníkem.