osvědčení
Nomen (das)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | osvědčení | osvědčení |
| Akkusativ | osvědčení | osvědčení |
| Dativ | osvědčení | osvědčením |
| Genitiv | osvědčení | osvědčení |
| Vokativ | osvědčení | osvědčení |
| Lokativ | osvědčení | osvědčeních |
| Instrumentalis | osvědčením | osvědčeními |
Bedeutung 1
úřední listina, která něco potvrzuje
Synonyme:
doklad (Einzelheite 1)
doklad (Einzelheite 2)
dokument (Einzelheite 1)
dokument (Einzelheite 2)
potvrzení (Einzelheite 1)
průkaz (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Účastník studia, který úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku, obdrží osvědčení o výsledku studia a stane se vyšším soudním úředníkem.
Společnost je držitelem řady oprávnění a osvědčení pro dodávky, montáže a servisní činnost v celém rozsahu svého podnikání.
Veterány jsou auta vyrobená před rokem 1952 nebo automobily, které mají speciální osvědčení pro veterány.