osvědčení
іменник (середній рід)
| унікальний номер | множина | |
|---|---|---|
| називний | osvědčení | osvědčení |
| родовий | osvědčení | osvědčení |
| дальний відмін | osvědčení | osvědčením |
| знахідний | osvědčení | osvědčení |
| кличний відмін | osvědčení | osvědčení |
| місцевий | osvědčení | osvědčeních |
| інструментальний | osvědčením | osvědčeními |
значення 1
úřední listina, která něco potvrzuje
синоніми:
doklad (значення 1)
doklad (значення 2)
dokument (значення 1)
dokument (значення 2)
potvrzení (значення 1)
průkaz (значення 1)
Приклади:
Účastník studia, který úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku, obdrží osvědčení o výsledku studia a stane se vyšším soudním úředníkem.
Společnost je držitelem řady oprávnění a osvědčení pro dodávky, montáže a servisní činnost v celém rozsahu svého podnikání.
Veterány jsou auta vyrobená před rokem 1952 nebo automobily, které mají speciální osvědčení pro veterány.